(work in progress)

Hlášky

Alan: Jo, Judith ... dostupná jen dvakrát do roka.
Herb: Dvakrát?!
Alan: Na Valentýna a na narozeniny.
Herb: Aha... já mám na Valentýna narozeniny.

Jake (drží telefon): Jsi tu? Pro Susan.
Charlie: Budu muset. Nezakryl jsi to rukou.
Jake (do telefonu): Není tady.
(Charlie mu bere telefon)
Charlie (do telefonu): To je můj synovec. Jo, je blbej jak necky.

Walden: Objednal jsem ti tvý oblíbený kafe.
Kate: Jak si to pamatuješ?
Walden: Není těžký zapamatovat si velký, extra horký karamelový macchiato bez kofeinu, ze tří dávek, pěti střiků netučnýho vanilkovýho mlíka bez pěny se šlehačkou.

Alan: Nevím, co bysme s mámou měli udělat.
Charlie: Já to vím, ale ve vězení by nás byla škoda.

(Alan s Charliem vybírají Jakeovi košili)
Charlie (sáhne po té co nosí on): Co třeba tahle? Říká to: "Nemám moc peněz, ale mám úroveň."
Alan: Ne. Říká to: "Je mi čtyřicet a nechci se s tím smířit."

Charlie: Jak se postavíš když se na tebe bude Wendy dívat?
(Jake se opře o zábradlí)
Charlie: Výborně. A teď línej pohled.
(Jake přivře oči a pokyvuje hlavou)
Charlie: Línej, ne vygumovanej.

Alan: No, víš, myslím, že když bude Jake u mě, tak bych ti neměl platit alimenty.
Judith: Na vlastní názor máš právo.(zabouchne dveře)

(Charlie "oznamuje" Kandy, že Alan se jí chystá koupit řetízek s diamantem)
Charlie: Tak hádej, co to bude. Je to pro dívku moc dobrý přítel a vypadá to dobře na jejím krku.
Kandy: Dostanu opičku!
(...)
Charlie: Ale nedej na sobě nic znát.
Kandy: Neboj. Budu překvapená.
Charlie (zavírá dveře): Dobře, dobře. On taky.

Judith: Kandy, nemohla byste se trochu víc obléknout?
Kandy: Proč?
Berta: Nikoho to neuráží.
Judith: Obávám se, že tento oděv není vhodný pro Jakea.
Kandy: Souhlasím, vypadal by v tom směšně.